Historie semináře

Stručné všeobecné dějiny výchovy kněží

fotografiePo tridentském koncilu (1545 - 1563) dochází k velké obnově a konsolidaci katolické církve. Aby se zlepšila úroveň katolických kněží, bylo rozhodnuto o založení kněžských seminářů. Semináře sloužily k výchově i intelektuální přípravě, tedy na rozdíl od dnešní doby se v nich i vyučovalo. U nás byla politická situace v 16. století poněkud složitější, proto arcibiskupský seminář zde v Praze dlouho neexistoval. Budoucí katoličtí kněží se u nás připravovali v jezuitském konviktu. Teprve v roce 1629 byla pražským arcibiskupem kardinálem Harrachem zakoupena budova pro seminář. Byl jím tzv. Královský dvůr, který stál na místě dnešního Obecního domu. Kvůli Třicetileté válce začal seminář fungovat až roku 1635. Nejvíce pedagogů pocházelo z řad irských františkánů. Ročně nastupovalo do semináře asi 15 studentů. Studium trvalo 5 let.

fotografieK velké změně došlo roku 1775 zrušením jezuitského řádu. Arcibiskupský seminář se přestěhoval do dnešního Klementina a stal se tak jediným seminářem v Praze. V roce 1783 císař Josef II. vytvořil generální seminář, který byl plně pod světskou správou, a církev do jeho řízení nesměla příliš mluvit. V té době došlo také k rozdělení formace adeptů kněžství. Duchovní a lidská formace probíhala v semináři a intelektuální na teologické fakultě. Tak tomu bylo až do 2. světové války. V roce 1790 se seminář opět stává církevní institucí a byly též obnoveny semináře v Litoměřicích a Hradci Králové a v roce 1803 byl otevřen i nový diecézní seminář v Českých Budějovicích. V Klementinu byl seminář až do roku 1929, kdy byla dokončena nová budova v Dejvicích; zde sídlí seminář i dnes. Tuto budovu dal postavit arcibiskup Kordač.

V roce 1641 odpoledne opět probíhaly přednášky, které byly v 17 hod. završeny samostudiem. V 18 hod. se bohoslovci sešli na společnou večeři, po níž měli do 20 hodin osobní volno. Ve 20 hodin zazněla večerní modlitba a po zpytování svědomí každý ulehl. Dnes se také scházíme v 18 hodin na společné večeři, ale večer probíhají ještě různé společné programy. V pondělí se bohoslovci obvykle scházejí v diecézních společenstvích, v úterý bývají společné večerní chvály s adorací Nejsvětější svátosti, ve středu se koná bohoslovci připravovaná pobožnost, ve čtvrtek je adorace Nejsvětější svátosti s modlitbou kompletáře a v pátek se schází modlitební seminární společenství. V sobotu a v neděli je program volnější. Sobotní mše svatá začíná v 11 hodin a po ní následuje oběd. V 17 hod. se scházíme na společnou modlitbu růžence a večer si obvykle poslechneme úvod do nedělní liturgie, kterou si připravil bohoslovec pátého ročníku. Po ní zazní nešpory a často i vigilie. V neděli se mše svatá koná v 9.30 hod. a do oběda a po obědě je osobní volno až do večera, kdy se v kapli scházíme na společné nešpory, výstav nejsvětější svátosti a svátostné požehnání. Silentium, tj. posvátné ticho, kdy se snažíme prožívat poslední hodiny dne s Pánem v modlitbě nebo duchovní četbou, začíná o víkendu ve 22 hodin.

klikněte pro detail fotografieBohužel se na začátku 2. světové války, v roce 1939, do budovy nastěhoval Wehrmacht a fakulta, sídlící v této budově, byla s ostatními vysokými školami úplně zrušena po událostech 17. listopadu 1939. Seminář se přestěhoval do arcibiskupského zámku v Dolních Břežanech. Opět se začalo vyučovat přímo v semináři, a i když zde nemohli učit bývalí profesoři z fakulty, zachovala si výuka dobrou kvalitu. V té době mělo dost kněží kvalitní vzdělání, a tak bylo z čeho vybírat. V roce 1945, po skončení války, se seminář společně s fakultou vrátily do budovy v Dejvicích. Bohužel opět ne na dlouhou dobu. Komunisté si nepřáli, aby se studenti teologie mohli stýkat s ostatními vysokoškoláky, a proto byl seminář v roce 1953 (opět společně s fakultou) přesunut do Litoměřic. V budově semináře se usídlil propagandistický komunistický časopis „Otázky míru a socialismu". Po sametové revoluci v roce 1990 bylo semináři umožněno vrátit se zpět do Prahy, kde je dodnes v budově postavené arcibiskupem Kordačem.

Seminární řád z roku 1641 a 2009
Budíček zazněl v roce 1641 již v 4.45 hod. a ranní modlitba začínala v 5 hodin. Dnes budíček neexistuje a v Arcibiskupském semináři v Praze se vstává později. Program je také více různorodý. Od pondělí do středy začíná ranní rozjímání v kapli v 6 hod., ve čtvrtek v 6.45, v pátek v 6. 20, v sobotu je individuální a v neděli v 7 hod. Mše svatá se obvykle slaví bezprostředně po ranních chválách, které následují po ranním rozjímání. Pak se jde na snídani a od 8.30 hod. začíná první hodina na fakultě. V roce 1641 se po ranní meditaci bohoslovci odebrali na samostudium, které trvalo od 5.30 do 7.00 hod., po čemž následovaly přednášky. Ty byly přerušeny mší svatou v 10.00 hod. V 11.00 hod. se konal společný oběd a po něm bylo krátké volno do 14.00 hod., kdy začalo samostudium. Dnes se každý bohoslovec řídí svým vlastním programem, s tím, že většina přednášek se koná dopoledne. Ti, kteří nemají školu, se ve 13 hod. scházejí na modlitbu Anděl Páně a krátké zpytování svědomí v seminární kapli. Potom usedáme k obědu. I studijní plán si každý upravuje podle vlastních schopností a možností.

klikněte pro detail fotografieV roce 1641 nebyly jednou v týdnu přednášky a bohoslovci místo nich chodili společně na vycházku za město, pod dozorem dvou prefektů, které jmenoval rektor z nejlepších alumnů. Seminaristé se oblékali do modrých talárů s cingulem a pláště s červeným límcem. Dnes už můžeme chodit v civilu a máme možnost si mimo adventní a postní dobu vybrat jednu večerní vycházku týdně. Dříve bydleli bohoslovci po jednom v dřevěných celách, zařízených postelí, stolem a židlí. Prázdniny trvaly zpočátku jen tři týdny a bohoslovci je trávili společně s rektorem na seminárním statku v Sovinkách. Prázdniny se vyhlašovaly obvykle v říjnu. Po polovině 17. století se prázdniny rozšířily a trvaly od 8. září do Všech svatých (1. listopadu) a mohlo se na ně jezdit domů. Dnes bydlí bohoslovci prvního a druhého ročníku na pokojích po dvou. Vyšší ročníky jsou již samy na pokoji. Naše prázdniny se kryjí s prázdninami studentskými a můžeme jezdit domů, s tím, že máme povinné praxe o třech týdnech a 4 týdny praxe ve farnosti.

Zveme Vás na virtuální prohlídku naší seminární kaple zde.

facebook twitter LINKUJ flickr digg    
ARCIBISKUPSKÝ SEMINÁŘ
KONTAKTY     |     DOKUMENTY KE STAŽENÍ     |     PARTNEŘI     |     ODKAZY
© 2009 UNIVERZITA KARLOVA, ARCIBISKUPSKÝ SEMINÁŘ | design by: MVP design

ARCIBISKUPSKÝ SEMINÁŘ